ROZHOVOR S MILANEM ŠPALKEM

Kabát bilancuje na monsterpódiu uprostřed vroucího kotle fanoušků
Kabát bilancuje na monsterpódiu uprostřed vroucího kotle fanoušků Na prstech jedné ruky by se dnes daly spočítat české hudební skupiny, které jsou schopné vyprodat největší sportovní haly v republice. Mezi takové stálice patří teplická skupina Kabát, která letos slaví deset let od vydání prvního, dnes již legendárního alba Má jí motorovou. Jako dárek věrným fanouškům, kteří se dnes po celé vlasti dají počítat na statisíce, vydal Kabát vloni kompilaci Suma Sumárum. V polovině května se skupina vydala na bilanční a skutečně mimořádné turné. Šestého června se zastaví také v Hradci Králové na jediném východočeském koncertě. Po prvním vystoupení v Táboře jsem proto o rozhovor požádal baskytaristu skupiny Milana Špalka.

V Hradci jste byli před rokem. Co jste od té doby dělali?
Pracovali jsme na výběrové desce, na kterou jsme natáčeli v Praze živej koncert. Potom jsme se vlastně už začali připravovat na další náročnou šňůru.

Slyšel jsem ale, že jste na podzim stihli ještě turné v Americe.
Ne, to byl jeden koncert pro český krajánky v Chicagu. Byla to větší akce, jelo tam víc kapel - Arakain, Elán a další. Do Ameriky se na turné nejezdí, i když my se teď na jakési miniturné chystáme. Bude to asi pět koncertů v New Yorku, Chicagu, Denveru a dalších městech. Očekáváme, že tam přijdou zase jen Češi, protože "Amíci" na nás nejsou zvědavý. Nemáme tam holt reklamu na žádnejch brambůrkách.

Jaká byla atmosféra, kolik přišlo lidí?
Bylo tam asi 1500 lidí, který se konečně jednou mohli sejít, zlejt a pokecat pořádně česky.

Údajně jste tam měli nějaké problémy s elektřinou.
To bylo trochu jinak. My jsme měli hrát do půl desátý. Ale protože se to vystoupení dalších kapel protáhlo, přijeli policajti a vyhodili pojistky. Tam se s tím moc nemažou. Usmívaj se na tebe, vypnou ti proud a řeknou sorry, už měl bejt konec.

Dá se proti tomu nějak bránit?
Nedá. Tam prostě policajti stojej, najednou ti řeknou, že se tam nesmí dělat bordel po devátý hodině a nazdar. Jak se tomu ubránit v Americe? To bych musel bejt Jackson.

Na konci roku se na veřejnosti objevily fámy, že Kabátu hrozí rozpad. Co je na tom pravdy?
To je absolutní nesmysl, to si někdo vymyslel. Mě to ještě nikdy nikdo neřekl. Nechci nic přivolávat, ale čím by ses potom mohl živit? Nevím, co by dělala celá kapela. Já bych pak asi chtěl dál dělat něco v muzice, třeba psát texty. I když je pravda, že mě nebaví psát pro někoho jinýho. Dělat na zakázku písničky je nuda. Slíbil jsem to už pár lidem, ale nakonec z toho sešlo.

Pojďme raději k desce. Váš vydavatel chtěl protlačit album s původním zvukem, což jste odmítali. Čím jste je přesvědčili?
Nakonec je tam původní zvuk. My jsme na ně jen tlačili, ať nám dají peníze na natočení živáku. Je nesmysl vydávat samotnej výběr, kterej si může každej vypálit doma sám.

Jak vás napadl tenhle originální název pro výběrovou desku?
Ani nevím, kdo s tím přišel. Každá kapela vydává "bestofku", my jsme to chtěli jinak. K bilancování to taky sedí - sečteno podtrženo - Suma Sumárum. Hned se nám pod tím vybavil sumec nebu sumista, tak jsme je dali na obal.

Ten sumista je váš kamarád, podobně jako bezdomovec Mega Hu?
Není, je to nějakej japonskej úplně šílenej velmistr, co tam ty ostatní vždycky s přehledem vytlačí z ringu. Měli jsme domluvený přes nejznámějšího sumistu u nás, že by za letenku z Japonska přiletěl a přišel desku pokřtít. Všechno to ale padlo na tom, že prej toho strašně moc sežere. Kdo ví, jak by dopadl jeho případný skok mezi diváky... Jestli by ho to pódium vůbec uneslo.

Mluvil jsi o sumci, je někdo z kapely akvarista?
Ne nikdo, s Josefem máme psy. Není to tak, že bychom měli doma zoologickou. Jiný zvířata doma nemáme.

Na desce chybí spousta hitů. Nepřipravujete pokračování?
Slyšeli jsme, že firma by chtěla, ale vydat výběr a hned nato druhý, to se nám nezdá. Nevíme, jestli by se vybralo zase tolik dobrejch písniček, aby jich tam bylo minimálně osmnáct. To už bychom vlastně mohli vydat všechny naše písničky na dalších třech deskách. Firma ale může desku vydat i přes náš nesouhlas. Neznamená to ale, že ti za desku nezaplatí. Ty jsi stále jejich autor.

Nemáte chuť si ty další songy koupit pro sebe?
Z posledních dvou desek jsme si je nechali.

Suma Sumárum má velký úspěch, podle oficiálních statistik je prodaných už 60 000 nosičů.
To vůbec není pravda, teď je to asi 45 000. Šedesát tisíc už v Čechách těžko někdo prodá. S vypalováním a stoupajícíma cenama šel prodej strašným způsobem dolů. Jsme rádi, že si desku koupilo tolik fanoušků. Jsou totiž kapely, který vydaj výběr a prodaj toho strašně málo. Pálej totiž písničky za sebou, jako je měli na řadovkách. Proto jsme tam chtěli dát živák, aby tam lidi měli něco navíc.

Stejně jde o vysoká čísla když si uvědomím, že jste nahráli vlastně jen jednu zbrusu novou píseň. Předpokládali jste takový úspěch?
Hlavně firma to nepředpokládala, protože lépe jdou opravdu řadovky. Říkali, že se toho neprodá víc než dvacet tisíc.

Fanoušků máte stále víc. Přesto vám slavíci i andělé zdárně unikají. Čím si to vysvětluješ?
V anketách prodejnosti jsme, tam je to jasný. Takovej slavík je o tom, že tam píšou starší lidi, který tam daj Gotta, Bílou a Mládka. Nás to ale nemrzí. V roce 1995 jsme dostali Grammy a teď ji máme doma a jen se na ni práší.

Na turné jste letos vyrazili s novinkou, která vyráží dech. Jak lidé reagují na pódium uprostřed kotle?
Máš lidi, který jsou totálně nadšený, ale i naštvaný. Hrajeme uprostřed haly, takže zvuk jde do všech stran. Když lidi do haly přišli, koukali na to jako když někdo poprvé viděl v roce 1932 televizi. Nevěděli, kam si mají stoupnout. Jsou zvyklí mít jasno - před sebou pódium a na něm kapelu. My jsme chtěli vyzkoušet něco jiného. Problém byl, že jedna předkapela hrála na jednu stranu, takže se tam nashromáždilo hodně lidí. Naštěstí druhá předkapela začala hrát na celé pódium, takže se to začalo srovnávat. Nakonec lidi pódium obestoupili ze všech stran. Jak se tobě osobně hraje s kotlem lidí všude kolem sebe?

Je to úžasný, když to stíháš obíhat. Je to nový i pro nás, musíme lítat na všechny strany, aby lidem na jedné straně nepřipadalo, že na ně kašleme. Je to dost náročný.

Máte stanovený počet písniček, po kterých se střídáte na stranách?
To je holá improvizace. Na počítání není čas. Tenhle typ pódia použila kdysi Metallica, ale ta měla třeba tři měsíce času na zkoušení. My na to měli dva dny.

Hrajete podle desky, nebo jste koncerty opepřili staršíma písničkama?
Repertoár jsme proti jiným šňůrám obměnili. Vždycky jsme hráli věci z nové desky a většinou stejné starší věci. Teď na koncertech zazní písně, které jsme řadu let nehráli. Lidi uslyší třeba Pivrnce, Raketovýho psa a další.

Podle ohlasů na vašich internetových stránkách (www.kabat.cz) lidé koncerty vesměs chválí. Jeden fanoušek si ale stěžoval, že váš koncert byl krátký.
Krátký? Řekl bych, že je delší než minule, akorát to má spád jako blázen. Hrajeme devětadvacet věcí. Jen je to tak seskládané, že se to šíleně hrne.

Několik lidí také lamentuje nad nazvučením scény. Dá se s tím něco dělat?
Jde o to, že basy se táhnou po zemi, ale ty střední zvuky jdou z reprobeden zavěšených deset metrů nad pódiem. Klasické zvučení už umíme, teď se učíme něco novýho. Je to jiný druh zvuku. Nikdo ale není dokonalý a nikdo to nedokáže udělat stoprocentně. Neměl bych to asi říkat, ale nejlepší poslech je v jedné třetině tribun. Jestli si někdo stěžuje, má na to právo. Myslím si ale, že do kotle se člověk chodí vyblbnout a užít si. Chceme zkoušet jiný zvuky na desce i na koncertech, protože za chvíli by na lidi i na nás přišla nuda.

Máte nějaké jiné problémy při koncertech?
Je tam strašně světel a hrozný horko. Po koncertu jsem děkoval Bohu, že jsem to přežil. Bylo tam snad 45 stupňů. Já jsem přitom severskej typ.

Zrušili jste tři koncerty na Slovensku. Proč?
Agentura, která nám dělala turné vloni, krachla. Nemáme tam žádného promotéra. Potřebujeme člověka, který vezme balík peněz a zaplatí koncerty. Jen provoz aparatury je totiž hrozně drahej. Musí mít velkýho sponzora.

Když jsme na Slovensku, sledovali jste hokejové mistrovství?
Společně jsme trpěli. My se vždycky buď slezeme u mě nebo v hospodě. Teď to bylo fakt hustý. Kluci hráli dobře, ale měli smůlu, snad příští rok. Slováci byli mistři světa, ale my jsme si říkali, že už asi naposledy. Pak už budeme vyhrávat jenom my.

Setkáváte se s hokejisty?
Jasně, třeba teď se byl za námi podívat Standa Neckář, který hraje v Tampa Bay a stěžoval si, proč ho nevzali na mistrovství světa. Přitom hraje obranu s Kubinou. Před koncertem jsme si zajamovali, on hrál na bubny, já na basu.

Neuvažujete o tom, že byste třeba nějakého hokejistu pozvali na turné, aby si s vámi zahrál?
To víš, že se určitě něco takového bude dít. Máme dobrý vztahy s hokejistama, jezdíme na různý akce, kde se potkáváme. Doufám, že se půjdeme podívat v Americe na NHL. Chceme se každopádně v Denveru mrknout na Hejduka, snad se urveme i v New Yorku.

Jakému týmu NHL fandíš?
Na mistrovství se mi hrozně líbil Jágr, ale vyložně svůj tým nemám. Teď fandím Detroitu, protože chci, aby Hašek odešel jako vítěz. Příští rok ale zase budu fandit někomu úplně jinýmu.

Dočkají se fanoušci po americkém miniturné další řadovky?
Určitě, teď dojedem šňůru, pak bude nějaká dovolená, pár festivalů v létě a pak začneme makat, dokud z nás nevypadne pořádná deska. Nebudeme spekulovat kvůli obchodním záměrům, jestli ji vydáme před Vánocema nebo na jaře. U nás je to fuk, ono se to prodá.

Vzpomenete si ještě někdy na poslední vystoupení v Hradci v hale Montasu?
Jo, to bylo super. Už při zvukový zkoušce na nás spadly tuny prachu ze střechy. Bubny byly úplně černý, museli jsme je mejt. Pak se ukázalo, že to byla jen polovina. Ta druhá spadla při koncertě. Ale byla to pařba jako prase, mě se to líbilo.

Nechtěli byste si to někdy zopakovat?
Určitě, ale už nás tam nechtěj pustit. Kde budeme hrát je na promotérovi. My jen potřebujeme dostatek elektriky a prostoru.

Co bys před čtvrtečním koncertem vzkázal hradeckým fanouškům Kabátu?
Aby přišli alespoň v takovým množství jako minule a ať se nevyděsí toho pódia. Je to zvláštní, je to jinak. Ale když ty koncerty někdo nebude dělat jinak, bude to furt stejný a bude to stát za hovno.

Ptal se: Radek Šprinc

Kabát do Hradce Králové dorazí ve čtvrtek v pravé poledne. Po zvukové zkoušce se vydá do Obchodního centra Futurum na Moravském Předměstí, kde bude populární pětice rozdávat autogramy. Koncert na zimním stadiónu začne v 19 hodin vystoupením předkapel Iné kafe (Slovensko) a Riviera Playboyz.

Nej Suma Sumárum tour 2002
Příkon elektrického proudu: cca 420 kW
Hmotnost techniky: cca 16 tun
Počet technického personálu: 46
Stavba aparatury na začátku tour: dva dny

Diskografie skupiny Kabát:(název, rok vydání, prodáno v kusů v ČR)
Má jí motorovou, 1992, 59 000
Živě, 1992, 23 000
Děvky ty to znaj, 1993, 70 000
Colorado, 1994, 75 000
Země plná trpaslíků, 1997, 63 000
Čert na koze jel, 1998, 55 000
MegaHu, 1999, 60 000
Go Satane Go, 2000, 70 000
Suma Sumárum, 2001, zatím 45 000

( poznámka autora stránek: některé roky vydání se rozcházejí se skutečností )

Koncerty, které má Kabát na turné ještě před sebou:
6. 6., Hradec Králové, Zimní stadion
10. 6., Liberec, Zimní stadion
12. 6. Teplice, Zimní stadion
18. 6. Praha, Zimní stadion Slavia
Nejbližší vystoupení:
21.07. - Kadaň
28.07. - Malá Skála
10.08. - Nové Zámky (SK)
17.-19.08. - Letnice
18.08. - Ořechov
24.08. - Terchová (SK)
25.08. - Šiklův Mlýn
01.09. - Kopřivnice
09.09. - Havířov
15.09. - Beroun
22.09. - Litoměřice

Banner:


Klub:
Kabát - The best

Weby:
Rockový festival v Blansku Web o rockové muzice Web o P2P sítích Rockové rádio HEY! Brno Fan web Wanastowi Vjecy & Lucie Čochy na Blanensku
Kabát Fans

Počítadlo:
Copyright 2004-2007. All Rights Reserved. ©TIM