ZÁKOPOVÁ VÁLKA ANEB KABÁT

TEXT O KABÁTU, KTERÝ NESMĚL VYJÍT V TIŠTĚNÝCH MÉDIÍCH
Před rokem jsem se náhodou dostala na koncert Kabátu v Ostravě a poté i v Praze. Zašla jsem do kulturního oddělení své redakce, abych navrhla, zdali by nestálo za to, o fenoménu Kabát napsat. Zaměstnanci oddělení se mi vysmáli. Doslova. "Když si vymyslíš, jiné téma, určitě přijď," poradil mi Milan Tesař, šéf rubriky. "Ale Kabát - to vážně ne," dodal jasně. Vzpomněla jsem si, jak moje nadšení umírňovali členové skupiny: "Zbláznila ses, o nás nikdo psát nebude, my jsme zakázaní." Navrhla jsem tedy v reportérském oddělení článek s tématem "válka mezi skupinou a kritiky". Článek, napsaný, ale nikdy nemohl vyjít, protože Milan Tesař na toto téma prohlásil něco v tom smyslu, že jedině přes jeho mrtvolu. V kulturních odděleních neplatí pravidlo, v reportérské branži tolik uznávané, psát o tom, co se skutečně děje. Členové kulturních rubrik píší podle osobních sympatií a tlaku hudebních firem. Většinou. Text nakonec vyšel na pokračování na internetových stránkách (o nichž šéf kulturní rubriky nerozhoduje). A nyní si ho můžete přečíst i na tomto místě…
Jana Doležalová, Reflex

ZÁKOPOVÁ VÁLKA aneb KABÁT

O tom, že skupina Kabát je v českém hudebním světě fenoménem, nelze pochybovat. Během posledních deseti let prodávají nejvíce hudebních nosičů ze všech našich interpretů i skupin. Jejich posluchači se z dávných mániček rozrostli na celé spektrum lidí: studenty, zaměstnance, podnikatele i rodiny s dětmi. Jenže média, jindy tak lačná senzací či , důsledně mlčí. Proč? Mezi novináři a kapelou se již deset let vede "zákopová válka"…

Nenávist novinářů má v české žurnalistice dvě formy. Veřejná - v devadesátých letech vedené útoky na folkaře Nedvěda, nebo skrytá - o kapele či interpretovi se nepíše, ať se děje, co se děje. To je případ skupiny Tři sestry, ale vzhledem k množství posluchačů, nyní výsostné postavení skupiny Kabát. Kromě specializovaných hudebních časopisů, o nich nepíše žádné celoplošné médium - a to od bulvárních po intelektuální periodika. Nebylo to tak však vždy. Hudební publicisté se o skupině hojně zmiňovali ve svých článcích v době, kdy kapela v devadesátém druhém vydala první CD "Má jí motorovou". Někteří novináři byli bigbeatem a hospodskou image nadšeni, jiní je odsuzovali. A během dalších deseti let? Vztah novinářů k teplické formaci se propracoval k bodu mrazu a Kabát nasbíral neopominutelné množství posluchačů. Při loňském turné vyprodali osmdesáti tisícům lidí hokejové haly od Teplic po Ostravu. Kdo si může totéž dovolit, kromě skupiny Lucie a tria Vondráčková, Gott, Bílá? V téže době však titulní strany časopisů zaplnili Mobyové, Anastazie a Kryštofové. A dnes? Říci v jakékoliv redakci celorepublikového časopisu slovo Kabát, znamená ostře narazit. Dočíst se o kapele mohou tak jen čtenáři regionálních rubrik, nadšenci na internetových stránkách či příznivci "top tenů" nejprodávanějších hudebních nosičů v zemi.

Rozhodla jsem se zprostředkovat kontakt mezi kapelou a jejími kritiky. Oslovila jsem hudební publicisty kulturních rubrik dvou celostátních deníků (Mladá fronta, Právo), dvou společenských časopisů (Reflex, Týden), bulvárně kulturního časopisu (Show) a hudebního periodika (Rock&Pop). Oslovila jsem také členy skupiny.

Má jí motorovou
Má jí motorovou je refrén i název jedné z prvních písniček skupiny, současně název první desky a zároveň hlavní argument, kterým se hudební kritici brání, proč o Kabátu nepsat. Text "má jí motorovou/ proto ty nadlidský výkony/ má jí motorovou/ to na světě nemá obdoby" není žádný intelektuálně filosofický projev. "Jejich texty jsou spostý, primitivní a degradující vkus publika", řekl mi publicista, který si zároveň nepřál být jmenován (pro Kabáty typické -hudební publicisté na skupinu v zákulisí plivají ty nejhorší urážky, ale nikdo se s nimi nechce zahazovat, dobře si vědom toho, že každý zájem z jejich strany, je pro interpreta reklama - a reklamy jsou hodni jen ti, kteří se jim líbí). "Víc než urazilo, tak mě to odpuzovalo. Já jejich humusáckou fázi opravdu nemusím," komentuje počáteční část tvorby Vladimír Vlasák z MF Dnes. A všichni kritici přiznávají, že dosud skupině nezapomněli obal první desky, kde je kapela vyfocená u prasečáku. Byla to sprostá, i když atraktivní image. Jenže Má ji motorovou byl tak silný hit, že si ho dodnes pamatují i ti z nich, kteří dnes patří mezi nejzarytější odpůrce teplické formace. A skutečnost? Poslechněte si první CD Kabátů - zjistíte, že v písničce i na celé desce "promlouvají" tak, jak mluvíváme někdy všichni. Jako když řeknete slovo hovno. Všichni ho známe, všichni ho používáme, ale mnozí se tváříme, že k nám nepatří. Kabáti jen říkali to, co se říká doma, s kamarády, u piva, co říkají všichni, ale ne všichni se k tomu přiznají, a navíc s nadhledem. Když zazpívali "Už jsou zase na koni/A žijou si jak baroni/Maj auta chaty velký mzdy/Já mám hovno jako vždy," stali se prostě jen hlasatelem všech obyčejných lidí, kteří ráno jdou do práce, večer z práce do hospody a doma mají ženskou, vedle které nevědí proč žijí a jediné odbočky v životě jim poskytuje hudba, alkohol a sex. Tím si vysloužili pozornost široké - podle hudebních publicistů dodnes - "primitivní" veřejnosti, ale navždy si získali odpor a zhnusení mezi intelektuální vrstvou hudebních publicistů. Ota Váňa, kytarista skupiny, nechuť k ranné tvorbě okomentoval přesně: "Každej kritik někdy řekne hovno nebo vole, protože je nepřirozený říct něco jinýho. My to řekneme a nestydíme se za to."

Colorado
Colorado, písnička i stejnojmenné album z roku 1995, znamenala v tvorbě i popularitě skupiny Kabát zlom. Desky se prodalo sto tisíc. Texty dále hlásaly otevřeně to, co si myslí davy, ale už bez nejhrubších brutalit, takže přilákali další posluchače. A odborná kritika? Kritik, který si zoufale přál nebýt jmenován, mi řekl: " Písnička Colorado je urážející degradace českého národa, něco, co morálně lidi ubíjí, sprostej návod, jak přijet a rozkrást naši zemi." V country písničce totiž skupina veřejně vyhlásila, že se naše země rozkrádá. Colorado prorazilo do rádií (konečně první písnička Kabátů), trempové si text s akordy zapsali do cancáků a začali ji zpívat u táboráků. Petr Korál (Rock&Pop) o dílku řekl: "Dá se to napsat umělečtěji, s větším sarkasmem a dvojsmyslem, ale neuráží mě to." Kabát prostřednictvím textaře Milana Špalka kritikům vzkázal: "Občas urážíme. Ať klidně zavolá ten, koho jsme urazili." A Jaroslav Špulák (Mladá fronta Dnes, Rock and Pop) stručně a jasně charakterizoval, proč s jeho kolegy tento zlom v popularitě kapely nijak nehnul: "Novináři, kteří v minulých dobách odsoudili vulgarismy Kabátů, už je nepřijali."

Tancovačková kapela
Tancovačková kapela je terminus technicus hudebních publicistů. Její přesná definice ale neexistuje. Všichni se ale shodují na tom, že to je především jednoduchost, až primitivnost jak v melodii tak v textech, z čehož vyplývá i masová obliba. "Publicistická většina", která však, jak mezi slovy přiznala, většinou neslyšela více než "Má ji motorovou", protože tehdy skupinu odepsala, už nadále nezjistila, co posluchače tak přitáhlo. Jenom to, že skupina sice zůstala lidová, ale jejich texty přestaly být prvoplánově sprosté a začaly být baladické. Jaroslav Špulák je nazval "teplickou dlažební poezií": "Je ráno musím jít a její oči vlhký sou/Mý pravdě nevěří protože jí všichni lžou/Lehám si pod obraz a někdy se tak cejtim sám/jsou na něm havrani co letěj asi někam tam... " Přičemž rockenroll a bigbeat davy jak bylo historicky dokázáno, davy neodpuzuje, spíše naopak. "Kabát je poctivě muzikantsky udělanej bigbeat s přesahem a ve svém oboru je na vrcholu, tak jako je v čele folku Nohavica, v pop music Gott a mezi ženami Vondráčková s Bílou, v poprocku Lucie," říká Jaroslav Špulák. Honza Dědek (Reflex) je jednoznačnější: "Podobných kapel hraje po hospodách hodně, oni jenom měli štěstí." A jak na to reaguje Kabát? "Jsme rockenroll a bigbeat, jak říkal Mick Jagger nic na přemejšlení," kontruje frontman kapely Pepa Vojtek…

Psát či nepsát?
Co rozhoduje o tom, zda si v v celospolečenských časopisech přečtete o té které kapele, či hudebníkovi? Pokud pominete středoproudé a médii protěžované hvězdy "á la Nova", pak zbytek tvoří, jak vyjádřil Vladimír Vlasák: "Vydavatelské firmy, které tlačí na hudební novináře. Většina novinářů o jimi protlačovaných hvězdách píše a čtenářům se pak zdá, že se novinařina odehrává ve vlnách. Jenže když pracujete v jednom periodiku, ptají se čtenáři, proč o tom psali ostatní a vy ne, a oni přece chtějí číst také o tom, o čem se mluví. Pak máte přirozeně pocit, že všude se píše stejně." Stručně řečeno - vydavatelské firmy dodávají publicistům cédéčka a nabídky rozhovorů "až do domu". A novináři mezi tím více či méně profesně kličkují.. "Jak fungoval jejich píár? Měl bych dostat informace, že jedou turné s podiem, který nikdo nemá. Musíte novináře zásobit informacemi. Prostor pro vlastní pátrání? Není. Protože máte mezi muzikanty své miláčky, a pak dostáváte to, co vám z firem nebo píár agentur nabídnou," přiznává Luděk Staněk ze Show. Takže druhá stránka činnosti hudebního publicisty je to, co se mu líbí. A Kabát se novinářům nelíbí. Co na tom, že vyprodali hokejové haly? Co na tom, že je přijímají a obdivují lidé všech věkových kategorií a prodávají nejvíce desek z českých interpretů? Nemají tu správnou tlačenku vydavatelství (protože proč by vydavatelství tlačila hudbu, která má dost posluchačů?) a neulpěla na nich ani náklonnost hudebních publicistů. "Hudební publicista by neměl nikoho nenávidět ani milovat. Fanoušek si to dovolit může, publicista nesmí. Jsem přesvědčený, že je špatné psát jen o tom, co se mi líbí," tvrdí Jaroslav Špulák.
"Nevidím do hlavy kolegům publicistům, ale kolikrát mám pocit, že o některé kapele píší oslavně do té doby, než začne prodávat desky, pak jakoby změnili názor. Ale na druhou stranu si myslím, že má smysl psát o tom, co lidé neznají, než o tom, co znají z televize," říká Petr Korál.
"Turné není důvod, proč o někom psát.Píšeme recenze v okamžiku, kdy vychází nová deska, nebo se jedná o něco opravdu zajímavého," hájí postoj novinářů Pavel Klusák z Týdne. A Luděk Staněk se brání: "Kabát není nový, není trendy. Je pořád stejný." A přiznává. "Ale jestli je lidi berou, tak o nich budeme muset psát…" Jen Vladimír Vlasák řekl: "Překonal jsem zášť z počátku devadesátých let a nyní považuji za svou profesionální chybu, že jsem jejich koncert neviděl a nepsal o něm." A skupina Kabát? "Kdyby byla ve stejné pozici kapela dvacetiletých kluků a vyprodali haly, všichni se zblázní. Protože to jsou Kabáti, tak v novinách neštěkne pes," konstatuje Milan Špalek. A má pravdu.

Publicisté mluví o Kabátech, Kabáti o publicistech:

1. Jaký je váš názor na skupinu Kabát?
2. Jaké místo zaujímá v české hudební scéně?

Vladimír Vlasák, Mladá fronta Dnes
1. Je to schopná koncertní kapela, která posluchače vtáhne.
2. Zavedla se, je to zábavná rocková klasika

Jaroslav Špulák, deník Právo, rockový časopis Big Beng
1. Hrají pop rock přijatelný v Čechách. Pro srovnání mě napadají Aerosmith vzhledem k tradici, kterou skupina má, nebo BonJovi, vzhledem k masové oblibě, která jde už řadu let napříč diváckým spektrem.
2. Každý hudební žánr má u nás svoji špičku ledovce. Kabát je vrcholné číslo zdejší metalové scény devadesátých let. Dělá kvalitní metal a je bytostně český, tedy bytostně melodický.

Pavel Klusák, časopis Týden
1. Mám spíš názor na to, že je u nás o podobnou hudbu tak velký zájem. Říkám si: vida, tihle všichni půjdou k volbám. Přesto jsem dál pro demokracii.
2. Občas jsou mimo mapu, jinak se potloukají v území Takhlejimtostačí. Vydavatelstvím a médiím pomohli snížit laťku.

Honza Dědek, časopis Reflex
1. Nejsem příznivcem hudby, kterou produkuje skupina Kabát. Tím ji neodsuzuji, ani nehodnotím, jen to není můj šálek čaje.
2. Je to jedna z mála výrazně úspěšných kapel na tuzemské scéně, které se její výsostné postavení daří udržovat řadu let.

Luděk Staněk, časopis Show
1. Skupina hraje formálně velmi zastaralý, ale chytlavě, někdy vyloženě hitově napsaný a v Čechách stále hodně populární typ stadionového rocku doplněný neuvěřitelně imbecilními texty. Po hudební stránce už hodně dlouho (pokud vůbec někdy) nepředvedli nic nového a těžko ještě předvedou.
2. Vedle Lucie jsou jedinou skupinou v Čechách, která si může dovolit velké stadionové turné. Jsou jednou z komerčně nejúspěšnějších rockových skupin současnosti.

Petr Korál, Rock and Pop
1. Na rozdíl od většiny kolegů z redakce časopisu Rock and Pop si Kabátu vážím jako jedné z nejlepší rock´n´rollové kapely u nás. Už dávno to není nějaký primitivní rock pro "hloupé vesnické stádo". Desku MegaHu mimochodem považuji za jedno z nejkvalitnějších tuzemských tvrděrockových alb 90. let.
2. Na české hudební scéně zaujímají pochopitelně velmi významné místo - ať už se to někomu líbí nebo ne. Kabát je ojedinělý fenomén. Komu se u nás podařilo udržet se na absolutním vrcholu bez přestávky více než deset let?


Jaký je váš názor na práci hudebních kritiků a publicistů?

Pepa Vojtek, zpěv, harmonika:
Když někdo mlátí do popelnice a přitom řve, tak jim to připadá jako underground. Ale když jim někdo zahraje poctivej rockovej koncert, řeknou, že je to sračka.

Milan Špalek, basa, texty:
Myslím si, že ten kritik, kterej bude poslouchat muziku, kterou zná jen on, tak ten bude nejzajímavější. Když by prozradil, že poslouchá AC DC, bude za největšího vola.

Ota Váňa, kytara:
Nemusí se jim všechno líbit, ale protože je to velký, tak by se měli přijít podívat a udělat si na to objektivní názor. Jestli to vyfakují bez toho, aniž by to viděli, tak nemusejí dělat tuhle práci.

Radek Hurčík, bicí:
Pro mě je důležitý, kolik lidí přijde na koncert, kolik desek se prodá, ale ne to, co kdo napíše. Seru na ně.

Tomáš Krulich, kytara:
Nikdy jsem se nepovažoval za umělce, tak ať o mně nepíšou. Hlavně že to poslouchají lidi.

Teplická kapela Kabát vznikla v roce 1984. Zpočátku hráli trash metal, který se postupem času změnil v klasický rock (někdy označovaný za hospodských rock´n´roll). Dnes hrají rockenroll, jenž prolínají prolínají různé styly od country - skladba Colorado po nejtvrdší bigbeat - skladba Sedlák. Desky: Má jí motorovou (1991), Živě! (1992), Děvky ty to znaj (1993), Colorado (1994), Země plná trpaslíků (1995), Čert na koze jel (1997), MegaHu (1999), Go Satane Go (2000), Suma Sumárum (2001)
Nejbližší vystoupení:
21.07. - Kadaň
28.07. - Malá Skála
10.08. - Nové Zámky (SK)
17.-19.08. - Letnice
18.08. - Ořechov
24.08. - Terchová (SK)
25.08. - Šiklův Mlýn
01.09. - Kopřivnice
09.09. - Havířov
15.09. - Beroun
22.09. - Litoměřice

Banner:


Klub:
Kabát - The best

Weby:
Rockový festival v Blansku Web o rockové muzice Web o P2P sítích Rockové rádio HEY! Brno Fan web Wanastowi Vjecy & Lucie Čochy na Blanensku
Kabát Fans

Počítadlo:
Copyright 2004-2007. All Rights Reserved. ©TIM